Náš pohybový aparát má nějaký rádius pohyblivosti. To znamená, že jakmile kloub narazí na jeho limit, dál už se nemůže pohnout. Případně mu není umožněno hýbat se neobvyklým směrem. U hypermobilních lidí to ale může být jinak. Jde o neškodný stav, nebo je potřeba kvůli němu vyhledat pomoc odborníka?
I když nás různé technické vymoženosti dneška naučily, že je možné se pohybovat prakticky všemi směry, pro lidské klouby a pohybový aparát to až tak úplně neplatí. Ve skutečnosti poměrně často narážíme na limity pohyblivosti, za které už se nemůžeme dostat. A pokud náhodou ano, většinou si u toho koledujeme o dost nepříjemné zranění, nebo o úraz.
Existují mezi námi ale lidé, kteří jsou oproti nám ostatním nápadně pohyblivější. Mnohdy se svým tělem dovedou tak neobvyklé kousky, že mohou najít uplatnění mezi artisty v cirkuse. (Či v jiném uskupení, kde je velká pohyblivost a neobvyklost výhodou.)
Je ale hypermobilita v reálném životě spíš plusem, nebo překážkou?
Co je to hypermobilita?
Hypermobilita je termín pro stav, během kterého mohou někteří lidé (bez bolesti) překračovat hranice mobility kloubů jiných lidí. Podle všeho vzniká proto, že tkáně, které drží kloub na místě, jsou volnější. Hypermobilita může být způsobená i slabšími svaly okolo kloubů. Vzhledem k vývoji lidského těla je hypermobilita celkem běžná u dětí.
Mezi další důvody, kvůli kterým můžete být hypermobilní, patří:
- Tvar kostí
- Hloubka kloubní jamky
- Rodinná anamnéza
Tyto stavy nebývají zapříčiněné nemocí. Na druhou stranu, v některých případech může být hypermobilita projevem nějakého vážnějšího zdravotního problému. Hovoříme hlavně o Downovu syndromu, Marfanově syndromu nebo o Morquio syndromu. V takových případech je klíčové být ve stálém spojení s lékařem a případnou hypermobilitu pacienta řešit.
Hypermobilita kloubů
Nejčastěji hypermobilita kloubů postihuje klouby našich končetin.
Není neobvyklá:
- Hypermobilita kolene
- Hypermobilita ramenního kloubu
- Hypermobilita loktů
- Hypermobilita zápěstí
- Hypermobilita článků prstů na rukou
Méně obvyklá je hypermobilita krční páteře.
Samotná hypermobilita nemusí člověku dělat dlouhou dobu problémy. Může se ale stát, že po určité době (nebo vlivem úrazu) zaznamenáte bolesti a další nepříjemnosti, které by vás měly přivést do ordinace vašeho ošetřujícího lékaře.
Kromě bolesti během a po skončení pohybu hypermobilních kloubů hovoříme o náhlých změnách v pohyblivosti kloubů. Problematické je i omezení funkčnosti končetin. Lékař ve většině případů doporučí rehabilitace a další druhy cvičení, jejichž cílem je posílení svalů okolo kloubů. (A případně i vytvoření návyku, jak se správně hýbat.) Od bolestí pak mohou ulevit léky a gely.
Hypermobilita u dětí
Rodiče si své děti obvykle bedlivě hlídají. Proto jim může jejich hypermobilita činit vrásky na čele. Ne vždy je ale důvod se znepokojovat. Myslete na to, že tělo dítěte se neustále vyvíjí. A mnohdy ještě nemá takové mechanismy, jako to dospělé. To znamená, že hypermobilita je u dětí celkem normální. Postupem času by měly tuto schopnost ztratit.
Pokud ale chcete mít naprostou jistotu, že je všechno v pořádku, není nic jednoduššího, než se o tomto problému zmínit na prohlídce u pediatra. Hlavně dávejte pozor na to, aby dítě tuto schopnost nezneužívalo. Podpora normálního pohybu by ho měla (alespoň trochu) chránit před nebezpečím úrazu.
Hypermobilita a jóga
Snadný pohyb i za hranici běžných lidských možností některé hypermobilní jedince motivuje k fyzicky náročným druhům sportu. Může jít například o gymnastiku, nebo o balet. Případně i o trochu klidnější jógu, ve které se lidé staví do velmi komplikovaných pozic.
Ačkoliv je to určitě pozitivní, ne vždy je to pro lidské tělo prospěšné. Mnohdy totiž nedovedeme odhadnout úroveň svých schopností. A opět to končí nežádoucími úrazy a dlouhou rekonvalescencí. Je tedy otázkou, zda je jóga pro lidi s hypermobilitou tím správným druhem cvičení.
Riziko představuje především skutečnost, že zatímco klouby se mohou neomezeně hýbat, pro svaly, které tyto klouby obklopují, to moc neplatí. Což znamená, že ačkoliv mohou hypermobilní lidé vnímat hodiny jógy jako uspokojující a snadné (například oproti nehypermobilním lidem), mohou to být oni, kdo bude mít největší problém s častými úrazy.
Samo o sobě se nedá říct, že by jóga nebyla pro hypermobilní lidi dobrá. Je ale potřeba přemýšlet nad tím, kvůli čemu jógu děláte. Pokud vám jde hlavně o výkon, ego a o překonávání sama sebe (kdy navíc hraje velkou roli rychlost provádění cvičení), jóga pro vás nebude tím pravým.
Naopak, jóga, kterou hypermobilní člověk dělá vědomě, v naprostém klidu a bez ega, pro něj může být naopak prospěšná. Tyto myšlenky vychází i z jógy samotné. Jak určitě víte, jde o cvičení, které je spojené s východní filozofií a učením. Proto je dobré si nebrat k srdci jen fyzickou stránku věci. Ale i tu duševní.
U toho dávejte pozor na:
- Mírné ohnutí/pokrčení končetin (to, že vás tělo pustí až za hranice je skvělé, ale ze zdravotního pohledu to nemusí být žádoucí)
- Pozici kloubů
- Zátěž během cvičení (zkuste dělat i to, co vám přijde složité, abyste lépe poznali své tělo a jeho možnosti)
Také nezapomeňte instruktorovi jógy říct, že jste hypermobilní. Díky tomu by měl při cvičení více hledět na vaši individuální bezpečnost.
I když je hypermobilita u některých lidí normální, může mít negativní vliv na zdraví svalů a kloubů. Kromě správně vedeného pohybu a cvičení se proto hodí vyzkoušet kvalitní kloubní výživu.
